Tyto stránky jsou věnovány projektu „Ušlechtilá soutěž obou národů“ – dějiny uměleckého spolku Metznerbund v Čechách 1920–1945, řešeného na katedře historie Fakulty přírodovědněhumanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, podpořeného GAČR (P409/12/0756). Výstupem z grantu v roce 2013 byly texty publikované v knize Mladí lvi v kleci, která doprovodila stejnojmennou výstavu konanou v Oblastní galerii v Liberci v době od 13. 9. do 31. 12. 2013. Na ni v roce 2014 navázaly reprízy v Isergebirgs-Museu Kaufbeuren-Neugablonz, Galerii výtvarného umění v Chebu a Galerii umění Karlovy Vary – Letohrádku v Ostrově nad Ohří. V průběhu řešení grantu byla monograficky zpracována umělecká tvorba libereckého rodáka Erwina Müllera

(1893–1978), text monografie byl publikován u příležitosti stejnojmenné výstavy konané v Oblastní galerii Liberec od 11. 9. do 16. 11. 2014. V roce 2015 byl publikačním výstupem text v knize věnované německočeským výtvarným umělcům v první světové válce na východní frontě a v sibiřském zajetí, jež doprovodila výstavu Na Sibiř! konanou v Oblastní galerii Liberec na sklonku roku 2015. Poslední rok řešení projektu je věnován vzniku monografie spolku Metznerbund a spuštění katalogu uměleckých děl členů Metznerbundu, které se podařilo v rámci řešení dohledat ve vybraných periodikách. Grant bude zakončen na konci roku 2016.

Metznerbund – ušlechtilá soutěž obou národů. Psát v roce 2016 monografii uměleckého spolku, jež zanikl před 70 lety, není jednoduchý úkol. Na rozdíl od 19. století, jehož pramenná základna má nejen pro oblast dějin umění potažmo dějin kultury uživatelsky přívětivější vypovídací hodnotu, narážíme při zpracování doby nedávno minulé na stav kopírující pohnuté události 20. století. Jeho první polovina poznamenaná dvěma světovými válkami se všemi společenskými a politickými důsledky udala tón, s jakým dnes vnímáme výtvarné umění německy hovořících výtvarných umělců a umělkyň z Čech, Moravy a Slezska. Tato v čase a místě definovaná specifická skupina byla ve svém vývoji doprovázena několika uměleckými spolky. Ty hrály v době do roku 1945 nezastupitelnou roli v životech výtvarných umělců a jejich příznivců, stejně tak byly důležitými hráči v oblasti uměleckého vývoje svých zastánců i odpůrců.

Spolky německy hovořících výtvarných umělců – od Concordie k Metznerbundu

„Prastarý Cheb vidí za svými zdmi první výstavu nově vzniklého Metznerbundu. Co to je Metznerbund a co chce?“ Těmito slovy začíná na stránkách deníku Prager Tagblatt Fritz Lehmann psát nejen historii uvedeného spolku, ale také meziválečné dějiny umění a kultury tzv. českých Němců. Desítky recenzí publikovaných v meziválečném období z něho dělají jednoho z předních teoretiků sledovaného okruhu. V textu

z července 1920, kromě podrobného popisu chebské výstavy, rekapituluje stav dosavadního spolkového výtvarného života: až do března 1920 se mohli německočeští výtvarní umělci shromažďovat ve dvou sdruženích: Spolku německých výtvarných umělců v Čechách [Verein deutscher bildender Künstler in Böhmen] (dále jen Verein) a Německočeském uměleckém svazu [Deutschböhmischer Künstlerbund] (dále jen Künstlerbund). Tyto skupiny do první války stály proti sobě, tříštily síly, ztrpčovaly si život malými žárlivostmi a těžko mohly sloužit umění. Metznerbund tak vznikl jako výsledek potřeby obrany – kulturní i politické. S možnými secesemi ve smyslu vydělení se vyrovnal hned v zárodku: vytvořil autonomní kruhy (pražský, liberecký, teplický a chebský), které nepodléhaly příliš pevně hlavnímu vedení. Lehmann již tehdy vizionářsky předvídal, že jejich samostatnost může vést „k ušlechtilé soutěži, ale výsledkem bude bezpochyby silný pokles kvality každé jedné výstavy,“ a dále pokračoval, že zachránit situaci může jen paritní jury hledící na výkon. Vezmeme-li Lehmanovy myšlenky jako výchozí pro zpracování spolku Metznerbund, ať již historické nebo kulturněhistorické, jsou zde tematizovány hlavní okruhy uměleckého vývoje tohoto sdružení: jeho předchůdci, předpoklady vzniku, hlavní problémy. To, co naznačeno není, jsou souvislosti s politickým směřováním meziválečné střední Evropy, které mělo nemalý vliv na osud spolku. Pro ucelené uchopení historie Metznerbundu je nutné zabývat se i touto problematikou.

Archiv obrazového materiálu získaného během pětiletého výzkumu v rámci řešení projektu bude zpřístupněn v závěru roku 2016.

V návaznosti na vydání knihy a tradiční sympozium k dějinám výtvarného umění tzv. českých Němců Mezery v historii je do výstavního plánu Oblastní galerie Liberec zařazena na podzim 2017 výstava k tématu spolku Metznerbund. Termín, doprovodné akce a ostatní informace budou zveřejňovány v průběhu roku 2017.

Tato sekce je určena pro účely prezentace v médiích. Obrazová data či další podrobnější informace Vám rádi poskytneme, kontaktovat náš můžete na emailu anna.habanova(at)tul.cz.

Anna Habánová, M.A., Ph.D.
anna.habanova@tul.cz